Být rebel nemusí být vždy špatné …

Najednou je vnímám jinak, chápu jejich chování, chápu, že se chtějí odlišit a být jiní než celá společnost. Puberta je vzpoura. Vzpoura proti režimu, hodnotám a hlavně proti všem dospělým, kteří nic nechápou. V těchto mladých lidech se odehrává boj na více frontách. Musí se vypořádat s přijetím své nové identity, která s dozráváním pohlavních orgánů nutně souvisí. Není to jednoduché, plně přijmout sebe včetně svojí nově zrozené sexuality. Jde o proces biologický a proto zcela přirozený, nelze se mu vyhnout. Důležitou roli zde hraje komunikace a možnost si o těchto „věcech“ s někým popovídat. Nepsanou povinností dospělých, kteří jsou v blízkém okolí dospívajícího puberťáka je zkusit si o tom promluvit. Pravdou je, že i když mají rodiče tuto snahu, je to těžké. K pubertě totiž patří i změna v sociální oblasti, kdy se mladý člověk snaží názorově osamostatnit. Rady rodičů většinou proto nepřijímá a dají se přirovnat k házení hrachu na zeď. Vhodným dospělým pro komunikaci s dospívajícími můžou být v těchto chvílích právě lidé mimo rodinný kruh. Patří sem třeba učitel, ke kterému má žák důvěru, vedoucí kroužku, nebo terénní pracovník, kterého může potkat na ulici. Z vlastní pozice terénního pracovníka můžu říct, že navazování vztahů s dospívajícími není vůbec jednoduché a vyžaduje trpělivost a čas. Až potom se v určitých případech může po vzájemné komunikaci vytvořit důvěrný vztah, ve kterém adolescent začne sdílet své pocity.

Terénní služba Rebel, jedno ze středisek Charity Frýdek-Místek, se snaží být „uchem“, které těmto hlasům naslouchá. Při svých aktivitách zaměřených na děti a mládež se řídíme pravidly, která respektují osobnost i názory našich klientů a do ničeho je nenutíme. Nemějte proto strach, když uvidíte, jak se vaše dítě baví na ulici s někým neznámým. Nemusí to být zrovna pedofil, nebo úchyl. Můžu to být právě já, nebo někdo z mých kolegů, který se jenom snaží „naslouchat hlasům ulice.“

autor: Martin Paľov, pracovník Terénní služby Rebel