Centrální registrační místo

Podnikatelé se od 1. srpna 2006 mohou registrovat k podnikání, příp. provést změny v registraci, prostřednictvím jediného formuláře na jednom místě- živnostenském úřadě = CRM

S vyplněním formuláře podnikatelům pomohou Centrální registrační místa na obecních živnostenských úřadech po celé ČR. Podnikatelé využijí CRM, vedle ohlášení živnosti, rovněž k podání přihlášky k daňové registraci, důchodovému pojištění a nemocenskému pojištění, oznámení zahájení samostatné výdělečné činnosti, vzniku volného pracovního místa a podání oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Vládní projekt „Zjednodušení administrativních postupů při vstupu a v průběhu podnikání“ (ZAP) byl schválen a zahájen v říjnu 2004. Hlavním cílem koncepce projektu je odstranění administrativních bariér souvisejících s podnikáním a zjednodušení komunikace podnikatelské veřejnosti s orgány veřejné správy při zahájení a v průběhu podnikání. Příprava projektu probíhala v úzké součinnosti dotčených resortů a podnikatelské veřejnosti.

Vznik centrálního registračního místa, přinese začínajícím i zavedeným podnikatelům úsporu času a energie. Od srpna mohou zamířit pro jediný formulář na živnostenský úřad.

Zahájit podnikání znamenalo navštívit živnostenský úřad, pořídit si aktuální výpis z rejstříku trestů a doklady o bezdlužnosti vůči státu. Tedy zajít na finanční úřad a správu sociálního zabezpečení, pak zamířit pro živnostenský list. Dále na finanční úřad pro registraci a potom se jako osoba samostatně výdělečně činná zaregistrovat na správě sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny.Tento kolotoč je v současné době již minulostí. Projekt Centrálního registračního místa (CRM) umožní výrazně zjednodušit celý systém evidence. Podnikatel navštíví pouze živnostenský úřad a vyplní jednotný registrační formulář (JRF). Kontakty s ostatními úřady včetně zjištění bezdlužnosti a výpisu z rejstříku si již zajistí živnostenský úřad.

Autorem projektu, jehož cílem je zjednodušení a zefektivnění stávající stavu, je Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí při Ministerstvu průmyslu a obchodu. Spolupracovníky jsou jednotlivá odvětvová ministerstva, Hospodářská komora ČR, obce a kraje. Základním pilířem je propojení informačních systému a databází zapojených úřadů (živnostenského a finančního úřadu, úřadu práce, správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven).

Jak podobné systémy fungují v zahraničí? Například v Nizozemí existují společné úřadovny, kde jsou soustředěni úředníci veškeré veřejné správy. Úřadovny mají vlastní manažery, za kterými podnikatel přijde a předá svoji žádost – dotyčný manažer pak již s úředníky komunikuje sám.V Portugalsku je zřízeno 12 Center formalit pro podnikatele v největších podnikatelských lokalitách, a to bez ohledu na členění státní správy nebo samosprávy, která jsou umístěna v budovách, kde mimo úřady sídlí i instituce pro podnikatele – zejména samosprávná sdružení a asociace.Ve Francii je podnikatel povinně členem hospodářské komory, která vlastně plní roli výše zmíněného manažera. Tento systém je tedy velmi podobný české variantě s tím rozdílem, že v tuzemsku se místo komory o vše potřebné postará živnostenský úřad.

Strategický záměr, přijatý v březnu 2000 v Lisabonu na zasedání Evropské rady, redukovat administrativní břemeno, snížit čas, výdaje a náklady, které vyžaduje vstup do podnikán, byly formulován v klíčovém doporučení zavést v členských státech EU tzv. one-stop-shop. V ČR uvedenou strategii ZAP ( zjednodušení administrativních postupů) završí vznik hospodářského registru ( 2008-2010), který bude jednotnou evidencí všech typů ekonomických jednotek a všech typů podnikání. Zahrne všechny stávající agendy, které vedou primární evidence ekonomických jednotek a jejich činností. Stávající dílčí kompetence k jednotlivým agendám zůstanou věcně zachovány. Dojde však k optimalizaci datových toků mezi úřady vykonávajícími příslušné agendy a databází registru, které budou probíhat výhradně v elektronické podobě. Přínosy hospodářského registru by měly v horizontu několika dalších let přinést úspory nákladů veřejných rozpočtů i podnikatelských subjektů, které vzniknou sjednocením a kvalitnější kontrolou zapisovaných údajů, aplikováním zásady jediného zápisu každého údaje, odstraněním násobných registrací, centrálním přidělováním IČ identifikačních čísel a zavedením elektronických registrací.