Ceny zboží? Raději s DPH

Archiv

MM F-M

26. 3. 2007

Někteří prodejci uvádějí ceny bez DPH, čímž porušují zákon. S tímto razantním upozorněním přišlo minulý týden Sdružení obrany spotřebitelů (SOS). Podle mnoha podnikatelů však zákon uvádění cen s DPH nepřikazuje. Jak to tedy vlastně je?

OCHRANA SPOTŘEBITELE

Někteří prodejci uvádějí ceny bez DPH, čímž porušují zákon. S tímto razantním upozorněním přišlo minulý týden Sdružení obrany spotřebitelů (SOS).
Podle mnoha podnikatelů však zákon uvádění cen s DPH nepřikazuje. Jak to tedy vlastně je?

Kde je stanovena povinnost uvádět ceny zboží a služeb i s daní z přidané hodnoty? Po informačně-varovné kampani, kterou minulý týden zahájilo Sdružení obrany spotřebitelů (SOS), jsme od podnikatelů dostali hned několik takových otázek.
„V zákoně o cenách o tom přece není ani slovo,“ argumentuje například čtenář Profitu z Hané. On sám uvádí v obchodě ceny s DPH, avšak na reklamních letácích – lákajících lidi do prodejny – je velkým písmem uvedena cena bez daně (poznámka o DPH je doplněna malým písmem).
Zákon o cenách (č. 526/1990 Sb., ve znění novel) skutečně uvádí pouze následující pravidlo: „Prodávající je při prodeji spotřebního zboží konečnému spotřebiteli povinen označit je cenou platnou v okamžiku nabídky a vztaženou k prodávanému jednotkovému množství zboží a určeným podmínkám, nebo je povinen zpřístupnit na viditelném místě informaci o této ceně formou ceníků, vývěsky nebo jiným přiměřeným způsobem.“
Jenže cenu zboží a služeb nabízených běžným občanům upravují také dva další důležité předpisy: Zákon o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb., ve znění novel) a občanský zákoník (č. 40/1964 Sb., ve znění novel).
Podle prvního z nich nesmí informace o ceně (nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí) vzbuzovat zdání, že cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti, nebo že v ní jsou zahrnuty dodávky výrobků, výkonů, prací nebo služeb, za které se ve skutečnosti platí zvlášť.
„Je-li cena velkým písmem uvedena bez DPH, samozřejmě u zákazníka vzbuzuje zdání, že je nižší než ve skutečnosti. A to i tehdy, je-li k tomu malým písmem uvedena konečná cena včetně DPH. Zákon proto úmyslně nehovoří o pravdivosti informace, ale stačí mu pouhá možnost klamání zákazníka na první pohled,“ vysvětluje firemní právník Jan Beneš.

JASNÉ ROZHODNUTÍ NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU ¨

Zatímco samotná zpráva Sdružení ochrany spotřebitelů z minulého týdne je jen právně nezávazným výkladem zmíněného zákona, mnohem důležitější rozhodnutí přijal už v roce 2005 Nejvyšší správní soud.
Rozhodoval tehdy o sporu společnosti T-Mobile Czech Republic, která nesouhlasila s pokutou. Tu mobilnímu operátoru uložila v květnu 2004 Česká obchodní inspekce za porušení zákona o ochraně spotřebitele. „Ve zlínské provozovně T-Mobilu inspekce zjistila, že ve volně přístupných cenících byly ceny některých tarifů uvedeny bez DPH. Pětiprocentní DPH byla uvedena pod ceníkem drobnějším písmem formou poznámky. Prodejce tak vyvolával u zákazníků dojem, že cena je nižší než ve skutečnosti,“ připomíná mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová.
Soud tehdy stížnost T-Mobile zamítl a pokutu potvrdil. Navíc dodal, že prodejce nesmí nutit zákazníka spočítat si konečnou cenu služby. „Uvedené označení ceny mohlo spotřebitele uvést v omyl, tím spíše, pokud se v letáku objevily rovněž ceny za jiné produkty, v nichž již byla zahrnuta DPH. Nelze požadovat po spotřebiteli, aby u každého výrobku či služby zkoumal a porovnával, zda je uvedená cena již cenou konečnou, či zda je k ní zapotřebí připočíst DPH,“ uvedla předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu Marie Součková. Prodávající musí spotřebitele informovat o částce konečné.
Vzhledem k tomu, že leták alespoň obsahoval upozornění, že se jedná o ceny bez DPH, však Česká obchodní inspekce udělila firmě pokutu na spodní hranici zákonné sazby – tedy 10 tisíc korun.

MALÉ PÍSMO JE MÁLO

Precedenční rozhodnutí soudu je v souladu i s unijní legislativou. Klamavého jednání se podle evropské směrnice č. 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách lze dopustit tím, že je opomenuta informace významná pro utváření spotřebitelova rozhodnutí. „Zákazník sice v prodejně nebo při placení zjistí, že cena uvedená na letáku byla nižší než skutečná, nejspíš by ale do prodejny ani nepřišel, nebýt klamavé informace na letáku,“ dodává Beneš.
Podle unijní směrnice může klamavost informace spočívat i ve způsobu jejího technického zpracování. „Stačí, když z formulace, umístění čísla v kontextu reklamy nebo z velikosti písma může zákazník na první pohled nabýt dojmu, že cena je nižší než ve skutečnosti,“ vysvětluje Beneš.
Vnímání reklamy je samozřejmě u každého člověka odlišné, při posuzování konkrétních případů se tak vychází z „průměrného spotřebitele“, tedy z předpokládaného vnímání u většiny cílové skupiny. Tím se zabrání jednak šikanózním žalobám, kdy by zákazník tvrdil, že ho zmátla určitá informace, ačkoliv podle mínění většiny lidí a „zdravého rozumu“ byla informace v pořádku. Na druhou stranu se tím zabraňuje obhajobě inzerujícího, který by se mohl odkázat na pár nadprůměrně inteligentních spotřebitelů s tím, že „oni tím zmateni nejsou“.

PLATÍ NEJEN PRO DPH

Zmíněná pravidla se netýkají jen prodeje v „kamenných“ provozovnách, ale platí také pro internet. Zákazníkům by se tak primárně neměla zobrazovat pouze cena bez DPH, ale obě varianty cen, případně jen cena s DPH. Vzhledem k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nestačí, když uživateli internetu budou nejprve zobrazeny ceny bez DPH, a teprve po určité iniciativě uživatele (například zmáčknutí tlačítka) se mu zobrazí ceny s DPH.
Stejná pravidla platí také pro veškeré další poplatky, bez nichž prakticky nelze zboží či službu koupit. Typicky jde například o palivové příplatky při prodeji letenek, recyklační poplatek u elektrospotřebičů či mýtné u přepravních služeb. „Spotřebitelé musejí dostat konečnou informaci o ceně a nejsou povinni si k ní podle údajů prodejce pracně dopočítávat DPH či jiné poplatky,“ připomíná mluvčí Sdružení ochrany spotřebitelů Ivana Picková.

ZVYKLOSTI NESTAČÍ

Povinnost uvádět nezavádějící informace vyplývá i z jedné ze základních zásad občanského zákoníku – jednat „v souladu s dobrými mravy“. Prodejci však často argumentují, že pokud i většina ostatních konkurentů v oboru uvádí ceny bez DPH, jde tedy o běžný postup. Navíc prý nemůže jít ani o nekalou soutěž, protože se na tom shodnou všichni konkurenti.
„Přestože uvádění cen bez DPH je v některých sektorech obvyklé, rozhodně není akceptovatelné,“ připomíná mluvčí Sdružení ochrany spotřebitelů. S tím souhlasí i firemní právník Jan Beneš. „Několik soudů potvrdilo, že dobré mravy neznamenají totéž co shoda soutěžitelů na určitém jednání. I kdyby se všichni prodejci chovali nefér, nestane se z toho přece správné jednání,“ vysvětluje. Nestačí totiž, že konkurentům takové chování nevadí, pokud zároveň poškozuje spotřebitele.
Typické je uvádění cen bez DPH hlavně pro mobilní operátory. Vodafone nyní přišel s mediální kampaní, kde se rozhodl „jít příkladem ostatním“ a začít uvádět ceny výhradně s DPH. Konkurenti se nad tímto krokem pousmívají – byl to totiž právě Vodafone, kdo před pár týdny začal uvádět ceny pouze bez DPH. Ostatní operátoři uváděli ceny někdy s daní, někdy bez daně, ale vždy s alespoň drobnou poznámkou pod čarou. V populární kampani se soby sliboval Vodafone „žádné triky“ a rozhodl se tyto poznámky drobným písmem nepoužívat. Jenže výsledkem bylo uvádění cen výhradně bez DPH.

KOLIK ZAPLATÍTE STÁTU

„Nechci podvádět spotřebitele. Ale chci jim jasně říct, kolik zaplatí mně a kolik státu,“ argumentuje další čtenář Profitu. S podobným motivem zdaleka není jediný. Prodejci chtějí odlišit, kolik si za službu účtují sami a kolik peněz si k tomu vynucuje stát, například na různých poplatcích, mýtném a podobně.
„To lze celkem snadno vyřešit tak, že za koncovou cenu uvedete poznámku – třeba menším písmem – o jejím složení. Ne však opačně,“ radí Beneš. Důležité podle něj je, aby údaj viditelný na první pohled byl konečnou cenu. Co si napíšete k němu (či za něj), už je jen na vás.

ZATÍM BEZ OBAV?

Zmíněný spor České obchodní inspekce a T-Mobile byl jednou z mála výjimek, kdy úřady uvádění cen bez DPH postihly. Podle Ivany Pickové totiž například živnostenským úřadům podobné jednání zatím nevadí. „Kvůli neuvádění DPH společností O2 jsme se obrátili na živnostenský odbor pražského magistrátu. Ale ten na jednání neshledal nic špatného,“ vzpomíná.
Sdružení ochrany spotřebitelů se nyní na úřad obrátilo znovu a argumentuje také evropskou směrnicí. Do sporu chce zapojit i ombudsmana. Zároveň chce oslovit Asociaci provozovatelů veřejných telekomunikačních služeb.
Mohou podnikatelé zatím zůstat bez obav? „Nemyslím, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu by mělo být pro živnostenské úřady závazné. Navíc se může najít konkurent, který živnostenský úřad obejde a napadne vás u běžného soudu nebo jiné instituce. Může chtít třeba náhradu škody za nekalosoutěžní jednání,“ varuje právník Beneš.