Co si dnes přát k Vánocům

Vážení občané,
jsem moc rád, že jsme se po roce znovu sešli na místeckém náměstí, které bylo zcela zaplněno, abychom společně rozsvícením Vánočního stromu a vlastně celé vánoční výzdoby ve městě přivítali nastupující dobu Adventu. Jsem vděčný za to, že jsme na rozdíl od jiných měst nemuseli pod tíhou nepříjemné situace v Evropě akci zrušit, že proběhla hladce a bez incidentů a dala nám všem naději, že náš život přece jen nevybočí až tak dramaticky z kolejí, které jsme si zvykli považovat za „normální“. Nepochybně si ale většina z nás na náměstí přesto a nebo právě proto uvědomovala, že doba klidu a míru, tolik s vánočními svátky spjatá, není samozřejmostí, byť bychom si to všichni určitě přáli. Je vlastně otázkou, zda si vůbec v dnešní době lze přát něco více. A tak zatímco na výzvu dlouhonohých andělů k vyslovení vánočních přání letěly směrem k nim požadavky na barbíny a autíčka, my dospělí jsme věděli, že je na místě přát si především to, aby si naše děti mohly s nimi hrát v klidu a bez obav.