Kolo a nákup

Ve třetím díle seriálu „Kolo a …“ zaměříme naši pozornost na nákupy. Mnozí obchodníci si myslí, že jejich obchody budou prosperovat pouze za předpokladu, že k prodejně bude možno přijet autem a při tom výrazně podceňují ty zákazníky, kteří k nim přijdou pěšky, přijedou veřejnou hromadnou dopravou nebo na kole. Tento pohled se netýká jen drobných obchodníků, ale i obchodních řetězců stavějících hypermarkety s obrovskými parkovišti. Obchodníci se obávají, že vytváření pěší zón v centrech měst a vytlačování automobilové dopravy na jejich okraj jim přinese výrazný úbytek zákazníků. Neuvědomují si, že osobní automobil je z možných způsobů dopravy nejnáročnější na prostor pro pohyb a parkování. Na plochu, kterou zabere osobní automobil se vejde zhruba deset jízdních kol, čili deset potencionálních zákazníků. Průzkumy provedenými v západní Evropě se zjistilo, že motoristé nejsou o tolik lepší skupinou zákazníků než cyklisté či pěší nebo zákazníci, kteří použili městskou hromadnou dopravu. Cyklisté sice odvezou na kole menší množství zboží, zato se však do obchodu vracejí mnohem častěji než motoristé. Tento poměr je asi jedenáct nákupů proti sedmi za měsíc ve prospěch cyklistů. Motoristé toho s sebou z obchodů neodvážejí o tolik víc, aby nemohli na cestu za nákupy použít jiný dopravní prostředek. Zklidňování a vytěsňování automobilové dopravy otevírá prostor umrtvený auty pro oživení původního účelu ulic a náměstí jako center, kde se lidé mohou potkávat a odpočinout si bez toho, že by museli být neustále na pozoru, zda je nesrazí projíždějící automobil. Ulic jako míst, kde si lze v klidu nakoupit, poklábosit se známými či se jen tak projít. Ulic, které nebudou jen dva úzké chodníky oddělené hradbou pomalu se sunoucích automobilů. Ulic, které budou žít lidmi. MaD – ODaSH