Pět povinností OSVČ vůči správě sociálního zabezpečení

Začínající podnikatel často ani netuší, jaké povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení má. Zákon stanoví podmínky, které musí plnit osoby samostatně výdělečně činné v rámci sociálního zabezpečení. Mezi základní povinnosti patří placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Jedenkrát ročně podává OSVČ Přehled o příjmech a výdajích. Mimo tyto základní povinnosti musí OSVČ hlásit všechny podstatné změny, které jsou rozhodné pro výši a placení pojistného.

1. povinnost OSVČ: Přihlásit se na správě sociálního zabezpečení
OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná – je ten, kdo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo je osobou spolupracující. Za spolupracující osobu považujeme toho, kdo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti a lze na tuto osobu přerozdělit příjmy a výdaje. V praxi se častěji než o samostatné výdělečné činnosti hovoří o podnikání. 
Samostatnou výdělečnou činnost lze zahájit nejdříve po ukončení povinné školní docházky po dosažení věku 15 let. Čtěte více: OSVČ a pojistné na sociální zabezpečení 2009.
OSVČ musí ohlásit zahájení samostatné výdělečné činnosti na příslušné správě sociálního zabezpečení. Tuto povinnost musí splnit OSVČ nejpozději do 8. dne měsíce, který následuje po měsíci, v němž činnost zahájila.
Obdobnou povinnost mají i podnikatelé, kteří změní trvalý pobyt. I tuto skutečnost musí podnikatelé neprodleně oznámit správě sociálního zabezpečení. 
Pokud nesplní OSVČ přihlašovací povinnost, může dostat pokutu až 10 000 Kč.
2. povinnost OSVČ: Doložit charakter samostatné výdělečné činnosti
Osoby, které jsou účastny na důchodovém pojištění, mají povinnost platit pojistné. Platba pojistného závisí na výši příjmů z podnikání i na charakteru vykonávané samostatné výdělečné činnosti. Pokud zde zmiňujeme charakter vykonávané činnosti, je míněno, zda OSVČ vykonává hlavní či vedlejší činnost. Definice hlavní samostatné výdělečné činnosti je jednoduchá. O hlavní samostatnou činnost se jedná vždy, pokud nejsou splněny podmínky pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Pokud je samostatná výdělečná činnost posuzována jako hlavní, má podnikatel povinnost platit pojistné v pravidelných měsíčních zálohách vždy, i v případě, že je ve ztrátě.
Za vedlejší činnost se považuje podnikání, pokud:
souběžně s podnikáním vykonává podnikatel zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, má podnikatel nárok na starobní důchod nebo má nárok na výplatu invalidního důchodu, má podnikatel současně nárok na rodičovský příspěvek, podnikatel současně osobně pečuje o osobu mladší 10 let závislou na péči jiné osoby nebo pečuje o osobu blízkou, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské dávky v souvislosti s porodem a těhotenstvím, je podnikatel současně nezaopatřeným dítětem.
Důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je nutno doložit do konce kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém podal podnikatel Přehled o příjmech a výdajích.
Pokud OSVČ neoznámí a nedoloží ve stanoveném termínu důvody pro výkon vedlejší činnosti, bude samostatná výdělečná činnost považována za hlavní. Nejvíce to OSVČ pocítí při placení záloh na pojistné.
3. povinnost OSVČ: Vypočítat pojistné a hradit zálohy
Pojistné na důchodové pojištění OSVČ se platí z vyměřovacího základu. Od 1.1.2009 činí pojistné 29,2 % z vyměřovacího základu. Pro rok 2008 to bylo 29,6 %. Vyměřovací základ je částka, kterou si OSVČ určí. Zákon ale stanoví minimální vyměřovací základ, který nesmí být nižší než 50 % příjmů po odpočtu výdajů. Zákon také stanoví minimální a maximální výši vyměřovacího základu OSVČ. Od roku 2008 je stanoven maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného jako 48násobek průměrné mzdy v národním hospodářství.
OSVČ, která vykonává hlavní činnost, platí pojistné vždy, bez ohledu na výši příjmů. OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, platí pojistné, jen pokud příjem po odpočtu výdajů dosáhl rozhodné částky.
Nejnižší měsíční vyměřovací základ u hlavní samostatné výdělečné činnosti je 5889 Kč, u vedlejší samostatné výdělečné činnosti je stanoven měsíční vyměřovací základ 2356 Kč.
Měsíční záloha = měsíční vyměřovací základ x 0,292
Minimální měsíční záloha na pojistné u hlavní samostatné výdělečné činnosti je 1720 Kč. U vedlejší samostatné výdělečné činnosti je stanovena minimální záloha na 688 Kč měsíčně.
Pojistné platí OSVČ formou záloh, v následujícím roce se provede vyúčtování a výpočet nových záloh. Měsíční záloha na pojistné je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
Vyúčtování pojistného a výpočet nových záloh na pojistné provádí OSVČ za pomocí Přehledu o příjmech a výdajích, který každoročně odevzdává následně po podání daňového přiznání.
Pojistné na důchodové pojištění nemusí platit pouze OSVČ, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její příjem nepřesáhl rozhodné částky, pro rok 2008 je to částka 51 744 Kč, pro rok 2009 je to 56 532 Kč.
Povinně se platí pouze důchodové pojištění, nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. Nemocenské pojištění činí 1,4 % z měsíčního vyměřovacího základu. OSVČ si může stanovit libovolnou výši vyměřovacího základu, který však nesmí být nižší než 4000 Kč. Platba musí být minimálně 56 Kč.
Pokud nedojde k úhradě pojistného ve stanovené lhůtě, vzniká povinnost platit penále. Sazba penále je za každý kalendářní den, ve kterém dluh trvá, a činí 0,05 %.
4. povinnost OSVČ: Podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ
OSVČ má povinnost vyúčtovat zálohy na pojistné a vypočítat nové zálohy. OSVČ vyplní Přehled o příjmech a výdajích, který doručí jako klasický papírový tiskopis, nebo může použít moderní e-Podání. Čtěte více: Novinky v přehledu o příjmech a výdajích OSVČ 
Pokud OSVČ nesplní povinnost podat Přehled o příjmech a výdajích, může příslušná správa sociálního zabezpečení uložit pokutu až 20 000 Kč, při opětovném nesplnění je možno uložit pokutu až 100 000 Kč.
5. povinnost OSVČ: Oznamovací povinnost
Mimo pravidelné platby pojistného a podávání Přehledu o příjmech a výdajích má OSVČ oznamovací povinnosti. Oznamovací povinnosti má podnikatel vůči příslušné správě sociálního zabezpečení vždy do 8. dne měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém se skutečnost stala.
Oznamovací povinnost se vztahuje na tyto skutečnosti:
den ukončení nebo přerušení samostatné výdělečné činnosti,
den opětovného zahájení samostatné výdělečné činnosti,
den zániku oprávnění k samostatné výdělečné činnosti,
den, kdy byl zastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
změna skutečností, pro které je podnikání považováno za vedlejší činnost.
Zdroj: www.podnikatel.cz