Pojistné zahrnuje i služební vozy

Platbě zdravotního pojištění se nevyhnou ani členové představenstva či firmy, které si najímají dělníky od zprostředkovatelských agentur.
Okruh povinně zdravotně pojištěných osob zahrnuje nově i členy statutárních orgánů, členy společenství vlastníků bytových jednotek či pracovníky s ročním příležitostným příjmem nad 400 Kč. Do vyměřovacího základu pro odvod jejich pojištění musíte zahrnout i benefit ve formě poskytnutí vozidla pro soukromé i služební použití. Tyto změny přinesl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů.
Problematickou nadále zůstává otázka faktického výběru pojistného v komplikovaných případech mezinárodního pronájmu pracovní síly.

VŠECHNY FYZICKÉ OSOBY s příjmy ze závislé činnosti se pro účely zdravotního pojištění povinně stávají „zaměstnanci“.
Tyto osoby, resp. plátci příjmů těchto osob, mají od 1. 1. 2008 povinnost registrace u příslušné zdravotní pojišťovny. Musí samozřejmě také plnit vůči zdravotní pojišťovně zákonné povinnosti (např. platbu pojistného, respektování ustanovení o minimálním vyměřovacím základu), a to i v případě, že plátce příjmu má sídlo v zahraničí, pokud fyzická osoba-zaměstnanec spadá do českého systému pojištění. Konkrétně jde o unijní země nebo stát, s nímž má Česko uzavřenu tzv. totalizační smlouvu v oblasti sociálního a zdravotního pojištění.
Představme si situaci, kdy český občan povinně pojištěný v našem systému zdravotního pojištění vykonává funkci člena představenstva například v Německu. Plátce odměny člena představenstva, německá společnost, by tedy měl odvést pojištění vypočtené podle našich předpisů o zdravotním pojištění příslušné české zdravotní pojišťovně, u které je náš občan pojištěn.

POVINNOST ODVODU POJISTNÉHO na zdravotní pojištění se vztahuje i na společnosti bez statutu tzv. právního zaměstnavatele.
Plátce příjmu ve smyslu zákona o daních z příjmů je definován relativně široce. Za zaměstnavatele je považován např. i tzv. ekonomický zaměstnavatel, který s fyzickou osobou nemá uzavřen žádný pracovně-právní či obdobný vztah. Česká stavební firma (uživatel pracovní síly) si například pronajme od zahraniční agentury práce zedníky. Podle VZP zřejmě bude česká firma povinna odvádět pojistné na zdravotní pojištění těchto zaměstnanců nebo hradit pojistné na zdravotní pojištění v úhradě zahraničnímu právnímu zaměstnavateli.
Zaměstnavatelem pro účely zákona o daních z příjmů ale může být i třetí strana, která je plátcem plnění fyzické osobě, která nemá s tímto zaměstnavatelem uzavřen žádný vztah. Příkladem může být platba příjmů z prodeje cenných papírů holdingovou společností zaměstnancům dceřiné společnosti za cenu nižší než obvyklou. Pokud je příjem (plnění) poskytnut od třetí osoby v rámci ČR, i plátce příjmu by měl vždy hradit pojistné na zdravotní pojištění.
Je však pravděpodobné, že zdravotní pojišťovny budou akceptovat i jiné ošetření na základě smluvního vztahu mezi třetí osobou a právním zaměstnavatelem, které povede k odvodu zdravotního pojištění z tohoto příjmu. Problematickou je otázka faktického výběru pojistného, zejména v bodech jako je okamžik registrace zaměstnance ke zdravotnímu pojištění třetí osobou či náležitosti povinné dokumentace apod.
Lze očekávat, že Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami by v blízké době mělo přijmout sjednocený výklad a zveřejnit konečné nastavení pravidel pro odvod pojistného v těchto specifických případech mezinárodního pronájmu pracovní síly.

ROZŠÍŘIL SE VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD pro odvod pojistného. Do tohoto základu nově vstupuje například i benefit ve formě poskytnutí vozidla pro soukromé i služební použití (pojistné se odvádí z 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc), či rozdíl mezi cenou obvyklou a úhradou zaměstnance za výrobky a služby poskytnuté zaměstnavatelem a obdobná plnění. Od roku 2008 došlo k zavedení maximálního vyměřovacího základu. Pro rok 2008 činí 1 034 880 Kč a je stejný jak pro zaměstnance, tak pro osoby samostatně výdělečně činné. Pokud zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu v úhrnu příjmů od více zaměstnavatelů (může jít o souběžné i navazující vztahy), vzniká zaměstnanci přeplatek na pojistném.
Zaměstnanci se vrací na základě písemné žádosti podané zaměstnancem příslušné zdravotní pojišťovně.

zdroj: Ekonom