Spory kolem dražeb

Připravované změny dražebního zákona mohou situaci spíše zhoršit, tvrdí Česká asociace dražebníků.

Dražby nemají v ČR dobrou pověst. Pokud se o nich píše, je to zpravidla v negativních souvislostech, jako např. u šesté opakované dražby pohledávek investičního fondu Trend v závěru října, která se – na popud Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) – neuskutečnila. MMR, které má dražby uskutečněné podle dražebního zákona kontrolovat, ji na základě upozornění zastavilo. Podle výkladu Ministerstva pro místní rozvo lze totiž dražbu opakovat jen jednou. Postup konkurzního správce IF Trend a nejednoznačný výklad zákona přitom mohly MMR utvrdit v názoru, že je třeba stávající legislativu změnit.

PODLE MINISTERSKÉHO ODHADU by mohl nový zákon o veřejných dražbách, jehož věcný záměr projednává Legislativní rada vlády, platit od 3. čtvrtletí roku 2009. Jedním z jeho hlavních cílů je výrazně omezit tunelování u tzv. nedobrovolných dražeb, jejichž prostřednictvím se mj. draží majetek firem, které jsou v konkurzu nebo v likvidaci. Jako například Trend. Představitelé České asociace dražebníků (ČAD) mají ovšem vůči této i dalším navrhovaným změnám legislativy řadu výhrad. Předseda ČAD Jiří Bureš by dokonce uvítal, kdyby navzdory vážným připomínkám, které má asociace ke stávajícímu zákonu, raději zůstal v dnešní podobě.
Dražebníci tvrdí, že návrh nevychází z vývoje dražebního trhu v situaci, kdy počet dražeb stále klesá. Je chvályhodné, že ministerstvo chce eliminovat tunelování firem v konkurzu a zpřísňuje proto kontrolu nad dražbami, podle Bureše je ale třeba zostřit dozor nad veškerými dražbami. Pokud MMR za pět let zkontrolovalo jen 3 % uskutečněných veřejných dražeb, nelze se jeho postoji divit.

„Ministerstvo pro místní rozvoj chce ale přestat kontrolovat běžné aukce: počet stížností na výkon těchto dražeb ovšem neustále roste a ti, kdo se jich účastní, podle zkušeností asociace často zcela zásadním způsobem porušují stávající zákon o veřejných dražbách. Nový majitel vydraženého majetku díky tomu často ztrácí právní jistotu, zda ho v aukci skutečně právoplatně získal,“ dodává Bureš.
Zatímco návrh Ministerstva pro místní rozvoj zachovává exkluzivitu pro domácí dražebníky, Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby mohl v Česku provádět dražby kdokoliv.

DRAŽEBNÍCI VERSUS EXEKUTOŘI. Návrh věcného záměru chystaného zákona o veřejných dražbách neřeší ani rozdílné postavení dražebníků a exekutorů. „V současné době mohou dražit kromě dražebníků majetek i jiné subjekty. Soudy by ale měly soudit, exekutoři zabavovat majetek a my bychom se měli zabývat dražbami,“ tvrdí Bureš, podle nějž se exekutoři dostanou k majetku daleko snáz než dražebník, neumějí ho ale tak dobře prodat. Jde i o to, aby museli podobně, jako je tomu u dražebníků v případě veřejných dražeb, i exekutoři a soudy na serveru www.centralniadresa.cz povinně informovat o chystané dražbě. A aby byl sjednocen průběh dražeb probíhajících podle zákona o veřejných dražbách s těmi, které se řídí občanským soudním řádem či exekučním řádem. Jinak mohou být dražby majetku, nařízené například soudem, jen pro pár vyvolených, protože o nich nikdo nebude vědět. A to může vyvolat zlou krev.

zdroj: Hospodářské noviny