Tomáš Slavata ve Fýdku-Místku

Dětství Tomáše Slavaty nebylo zrovna nejradostnější, měl ale to štěstí, že potkal člověka, který jej přivedl ke sportu. A tak neposedný a nesoustředěný kluk svůj obrovský potenciál naměřoval nejprve do běhu, později se přidala jízda na kole a plavání. Začal na sobě „makat“, bojovat a překonávat všechny překážky, které mu život kladl do cesty.
To proč jsme Tomáše pozvali, však nejsou jen jeho vynikající sportovní výsledky, ale především jeho ochota předávat ostatním dětem svůj životní příběh a podle mne i poselství, že nezaleží na tom, kde jsou dnes, ale kde budou zítra, a jediný kdo to může ovlivnit, jsou oni sami.
V jednadvaceti letech Tomáš dostal do pěstounské péče své dva synovce, o které se jeho sestra již několik let nestarala a kteří proto museli vyrůstat v dětském domově. Dnes už jsou oba dospělí, a přestože vše nedopadlo tak, jak by si přál, svého rozhodnutí nikdy nelitoval.
O tom všem a ještě spoustě dalších zážitcích ze svého života si Tomáš Slavata povídal nejprve s žáky osmé třídy na Základní škole na ul. Komenského, odpoledne pak v klubu PROSTOR, s jeho návštěvníky.



Bc. Zdeňka Kučná vedoucí oddělení sociálního poradenství pro mládež