Delegace se vrátila ze Spojených států amerických

Kolem půlnoci se v neděli vrátila z návštěvy partnerského města Ames v Iowě třináctičlenná delegace z Frýdku-Místku. Průběh prvních dnů jsme se snažili zprostředkovat již minulý týden, s dalšími podrobnostmi čtenáře seznámí následující řádky. Ve středu 17. května zástupci našeho města navštívili soukromou společnost Sauer Danfoss, která zaměstnává celkem 8500 zaměstnanců ve svých 22 pobočkách po celém světě a produkuje hydraulické systémy pro zemědělskou techniku. Klíčovým českým zákazníkem této společnosti je brněnský Zetor. Stejně jako u nás, tak i v Iowě stát podporuje vznik nových pracovních míst, takže při každém rozšiřování získá podnik státní dotaci. Platí to především pro vytváření příležitostí pro tělesně a duševně postižené občany. Poměrně značný rozdíl je také v nároku na dovolenou. Podle Daryla Vegge, majitele společnosti, je kritériem doba, kterou zaměstnanec firmě „odsloužil“. První roky po nástupu má zaměstnanec nárok pouze na 10 dnů volna, s postupem odpracovaných let se doba může zvýšit až na 3 týdny. Platí však zásada, že dovolenou si zaměstnanec nemůže vybrat předem, ale až po odpracování odpovídajícího počtu dnů. Zaměstnavatel rovněž neposkytuje svým zaměstnancům žádné příspěvky na stravu. Zaměstnanec má v rámci své osmihodinové pracovní doby nárok na půlhodinovou pauzu na oběd, avšak kde a jak se nají je čistě jeho problém. Ve firmě ani ve státních institucích rovněž neznají odborové organizace. V Amesu, na rozdíl od Frýdku-Místku, neznají problém s nezaměstnaností, tedy, je pro ně spíše zanedbatelný, neboť průměrná hodnota se v tomto městě pohybuje pod pětiprocentní hranicí. Lidi bez práce rovněž podporuje úřad ekvivalentní k našemu úřadu práce, avšak pouze prvních 6 měsíců. Klient je při tom každý měsíc kontrolován speciálním terénním pracovníkem. Dávky po půl roce už pak dostávají jen “mimořádné případy“. Tentýž den zástupci Frýdku-Místku navštívili také věznici, která stojí mimo území Ames a má kapacitu 104 vězňů. V budově sídlí rovněž místní šerif. Delegace dostala příležitost podívat se až do samých útrob zařízení, kde se v pruhovaných mundůrech pohybovali jak lehčí delikventi, odsouzení například za řízení auta v opilosti, nebo ti, kteří čekají na městský soud a nevešli se do městského vězení, avšak i federální vězni. První dvě skupiny z nich platí denně za svůj pobyt 45 dolarů, federální vězni 72 dolarů za noc, což je pro věznici výhodné, proto s FBI ochotně spolupracuje. Na poplatky si svěřenci, jak jim zde říkají, mohou vydělat přímo zde, nebo jim jsou strhávány ze mzdy poté, co se vrátí do normálního života. Součástí středečního programu byla i návštěva typické iowské dobytčí farmy. Tato vlastnila 4 tisíce kusů masného plemena. Farmáři jsou zde poměrně soběstační a žijí víceméně z vlastních zdrojů. Čtvrteční den patřil hlavně návštěvě Iowské státní univerzity se sídlem v Amesu. Škola získává finance na svůj provoz tak z federálního rozpočtu, ale pak například ze školného nebo z pronájmu pozemků. Má rovněž své vlastní policejní oddělení, které se zaměřuje na kontrolu konzumace alkoholu studentů. Ti vesměs spadají do věkové kategorie pod 21 let, kdy je pití alkoholu zakázáno. Všeobecná, takřka prohibice, však způsobuje zcela opačný efekt. Studenti si pití získávají tajně a jednou za rok během jarních slavnostní školy, se údajně opíjejí tak, že dochází i k pouličním potyčkám a vybíjení výloh. Neobvyklé jsou rovněž studentské kluby, které se podle zaměření a studijních oborů sdružují v přepychových vilách. Zatímco u nás se setkávají studenti na kolejích zcela bez omezení, do zdejších klubů, které mají názvy podle písmen řecké abecedy, není tak jednoduché se dostat. O svém novém spolubydlícím rozhoduje zvláštní „rada klubu“ hlasováním a s přijetím musí souhlasit rovněž prezident klubu. Těžko říci, co bývá hlavním kritériem. Skupina z Frýdku-Místku navštívila také mateřskou školu, která byla součástí pedagogické fakulty. Studenti se zde přímo v praxi učí správně učit. Vedle klasické třídy je další místnost oddělená tmavým sklem, kde mladí praktikanti pozorují děti a průběh výuky. Ve čtvrtek provedla americká strana delegáty také po místních galeriích. Evropan, který zná historii a díla proslulých italských mistrů však může být na novodobé, tematicky ne zcela ucelené kompozice, poněkud nepřipraven. Páteční den patřil prohlídkám školních zařízení a penzionu pro důchodce. Takzvaná middle school je určena dětem od cca 10 do 15 let. Navazuje na ni high school, tedy naše střední škola. Ve výuce se hodně klade důraz na rozvoj tvůrčích schopností studenta, který má jinak široký prostor k seberealizaci. Perfektně je například vybavena učebna hudební výchovy, kterých je zde několik. Studenti si zde mohou pronajmout jakýkoliv nástroj. O vybavení rozhodují občané, kteří na školství přispívají formou zvláštních daní z koupě jakéhokoliv zboží v kterémkoliv supermarketu ve městě. O tom, jak se s vybranými penězi naloží, pak rozhodne školská rada. Zajímavou zkušeností byla i návštěva penzionu pro důchodce, který byl sice mimořádně luxusní, avšak pro místní lidi poměrně drahý. Na druhou stranu, lidé v Americe si moc dobře uvědomují, že si za svůj budoucí osud ručí sami a na stáří se připravují již v produktivním věku. Díky nepovinnému důchodovému připojištění, které si však všichni platí, si pak i senioři mohou dovolit pohodlný život. Zařízení pro důchodce má kapacitu 165 lidí. Nejstaršímu obyvateli je 111 let. Podle jedné zaměstnankyně je prostředkem pro dlouhověkost zdravá strava a zábava. Místní důchodci proto neustále pořádají různé výlety nebo například i motocyklové výjezdy. Je zde také speciální oddělení pro pacienty trpící Alzheimerovou chorobou. Dohromady jich zde pobývá 14. Závěr dne patřil návštěvě místní charity a kostela. Nachází se zde také výdejna jídla a šatstva. Občasnou pomoc charity údajně potřebuje 7 procent místního obyvatelstva. Dobrovolnictví a charita je vůbec prvkem, na který Američané kladou veliký důraz. Většina z lidí, se kterými se frýdecko-místečtí zástupci setkali, odpracovali, nebo stále pracují pro některé z místních dobrovolnických center. Avšak často jezdí pomáhat i do chudých států po celém světě. Převážná část obyvatelstva je nábožensky založená a velice vstřícná. Lidé jsou zde mimořádně ochotní a pohostinní, což dokazuje také jejich přijetí české delegace. Přestože Ames hradil mnohem vyšší výdaje spojené s týdenní návštěvou lidí z Česka, projevovala i místní média z návštěvy neskrývanou radost. Podle molekulární bioložky Libuše Bráchové si zde lidé, obrazně řečeno, nekoukají do talíře. „Pokud má někdo z nich lepší auto nebo hezčí dům, řeknou si, že je to zkrátka proto, že si to zasloužil. Stejně tak nemají důvod si lhát a podvádět. Když jsem nastupovala na fakultu, nechtěli po mě ani doložit dosavadní vzdělání, stačilo, že jsem jim to řekla,“ podotýká Bráchová. Příkladná je také čistota ve městě, avšak zdejší lidé si kolem svého domu uklízejí sami, aniž by čekali, až to za ně udělá městský podnik. „Asi na první pohled největší rozdíl mezi oběma městy je v zeleni. Projížďka městem Ames působí velice pozitivně. Jestli můžeme s hrdostí říct, že Frýdek-Místek má na poměry naší republiky hodně veřejné zeleně, tak ve srovnání s americkým protějškem je to hodně pokulhávající tvrzení. Tolik zelených a hlavně upravovaných ploch jsem snad ještě neviděl. Podél každé komunikace, před každým domem, nespočet parků. Tři veřejná golfová hřiště (za poplatek 16 dolarů 9-ti jamkové, za poplatek 24 dolarů 18-ti jamkové hřiště – zahrát si můžete zajít kdykoliv), obrovský počet travnatých ploch pro fotbal, baseball, americký fotbal, to je současný obrázek amerického studentského městečka Ames. Dlouho jsme diskutovali s úředníky města Ames odpovědnými za údržbu veřejné zeleně a od nich jsem získal řadu zajímavých informací. Tou základní je fakt, že město se stará přibližně o polovinu zeleně. Vlastními silami zajišťuje údržbu zeleně na přibližně sedmdesáti procentech plochy, kterou má ve své správě, zbytek si objednává u privátních firem. To se týká také kácení dřevin, průklestů keřů apod. O druhou polovinu pak pečuje místní univerzita, která svou rozsáhlostí zaujímá hodně podstatnou část města a lidé. Plochy před domky si seče každý majitel domu sám. Tady je možno poukázat asi na první obrovský rozdíl v mentalitě zdejšího obyvatelstva v porovnání s naším. Každý občan to bere za svou povinnost, ale také i jako svůj koníček,“ svěřil se se svými prvnímy dojmy po příletu například ředitel TS a.s. Jaromír Kohut. Na stránkách www.tsfm.cz se rovněž v nejbližší době dočtete o rozdílech v údržbě našich a ameských komunikací. „Byl to poměrně náročný týden. Navštívili jsme celou řadu institucí a nasbírali spoustu podnětů. Ne vše lze aplikovat i u nás, avšak z mnoha věcí si můžeme vzít příklad. Velké poděkování patří našim ameským partnerům za jejich pohostinnost a vše, co pro naši delegaci po dobu naší návštěvy v Amesu udělali. Doufám, že je brzy budeme moci přivítat na návštěvě ve Frýdku – Místku. “Byl to úžasný týden. Jsme rádi, že jsme s vámi mohli strávit tento čas. Všichni jste ho sice strávili poněkud pracovně a vyměňovali si informace se svými profesionálními protějšky, ale zároveň jsme ve vás našli nové přátele a dozvěděli se spoustu zajímavostí o České repoublice. Těším se na další setkání,“ vyjádřila poděkování české straně starostka Amesu Ann Campbell. Foto 1: Starostka Frýdku-Místku a starostka Amesu