Jak se uchovává historie města

Pro veřejnost a školní kolektivy byla připravena kronikářkou Annou Novákovou akce Týden s kronikou, která převážně dětem přibližovala, jak je historie města uchovávána pro budoucí generace. Ačkoliv má dnešní mládež představu, že data patří výhradně do počítače, dozvěděli se, že osoby zodpovědné za dnešní kroniky stále musí vládnout i perem a krasopisem. Školáky nezaskočila otázka na počet obyvatel ve městě a většinu ani skutečnost, že Místek je starší než Frýdek. V připraveném testu už se ovšem ukázalo, že o Frýdku-Místku neví zdaleka vše. Anna Nováková si je vyzkoušela ze znalostí místních ulic a osobností, po nichž jsou pojmenované. Děti si lámaly hlavu, po jakých lékařích, malířích či básnících byly názvy vybírány, a nejlepší si vysloužily odměnu. „Pro dnešní kronikáře je důležité současné dění, které zaznamenáváme stejně jako Kosmas, který se ve své kronice také nakonec dostal i k popisu jeho současnosti. Snažíme se získávat a ověřovat zajímavé informace, z tisku, od městské i státní policie, obohatit nás ovšem mohou i pamětníci, které zpovídáme v souvislostech s výročími. Včera jsem například byla na zahájení výstavy Literární tradice v Pobeskydí a určitě o tom napíšu alespoň malou zmínku do kalendária,“ přibližovala svou práci Anna Nováková. Po vysvětlení jednotlivých oblastí, které se do kronik zapisují, kronikářka zalistovala povodňovým rokem 1997. „Ačkoliv naše oblast byla postižena méně, ty události nás nepochybně ovlivnily, a tak se jim v kronice věnujeme, i když je to událost nad rámec Frýdku-Místku,“ vysvětlila a ze statistiky například uvedla, že povodní bylo postiženo 500 obcí, 41 osob utonulo, dalších osm zahynulo v souvislosti s povodní z jiných důvodů, 2500 lidí bylo zraněno, 80 tisíc evakuováno a 11 tisíc zůstalo bez přístřeší.