Přírodní zajímavosti
Frýdek-Místek a jeho okolí nepatří v rámci České republiky k přírodně nejbohatším územím, některé prameny označují dokonce Pobeskydí jako území druhově chudé. Jsou území určitě bohatší – například Bílé Karpaty, nejjižnější Morava, severozápadní Čechy nebo okolí Prahy. Na druhou stranu existují oblasti na přírodní zajímavosti ještě chudší – například území středočeského plutonu, Brdy nebo česká Sibiř.
Přesto je na území města i v jeho okolí (počítáno v okruhu cca 10 km od města) celá řada zajímavých míst, které jsou pro vnímavého návštěvníka zdrojem poznání, inspirace a silných zážitků. Frýdek-Místek se může dokonce pyšnit unikátem, který v České republice nemá obdoby – je to národní přírodní památka Skalická Morávka. Je to jediné místo, kde lze podobný tok pozorovat a to včetně některých vzácných druhů rostlin a živočichů.
Zajímavá je i krajina, ať ta, kterou formovaly pouze dávné síly Země, nebo ta, kterou dotvořil člověk. Přírodní hodnoty se ukrývají i hluboko pod zemí. Jsou to karbonské uhlonosné vrstvy ukryté pod příkrovem Karpat. Na povrch se dostávají až při těžbě uhlí. Pravěké organizmy proto můžeme spatřit pouze na důlních odvalech.
![](https://www.frydekmistek.cz/image.php?width=300&file=/prilohy/Texty/117902/1.jpg)
Mezi geologické zajímavosti patří i lokality připomínající flyšovou stavbu Karpat, vulkanickou činnost nebo minulé doby ledové. Velmi mnoho zážitků poskytuje i poznávání rostlin, živočichů a dalších organizmů i charakteristického utváření biotopů, v kterých se tyto organizmy vyskytují.
Pro tyto hodnoty byla vyhlášena celá řada chráněných území a evropsky významných lokalit. Kromě těchto území, jejichž ochrana je definována na základě zákona, je tu celá řada i jiných zajímavostí, jejichž poznání návštěvníka obohatí. Následující tabulka uvádí jejich přehled.
A: Maloplošná zvláště chráněná území
Národní přírodní památka Skalická Morávka
Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy
Přírodní památka Kamenec
Přírodní památka Kamenná u Staříče
Přírodní památka Pod oborou
Přírodní památka Profil Morávky
Přírodní rezervace Novodvorský močál
Přírodní rezervace Palkovické hůrky
Přírodní rezervace Žermanický lom
B: Natura 2000 – Evropsky významné lokality (EVL)
EVL Hukvaldy
EVL Niva Morávky
EVL Palkovické hůrky
EVL Řeka Ostravice
EVL Zámecký park Paskov
EVL Václavovice pískovna
C: Ostatní zpřírodní zajímavosti
Karpatský flyš – geologický základ krajiny
Baška – řeka Ostravice
Myslík – lom
Hukvaldy – řeka Ondřejnice
Malý a Velký pahorek
Metylovická hůrka
Palkovice – Podhůří
Lískovec – řeka Ostravice
Podbeskydská vulkanická oblast
Baška – peřeje
Řepiště – Vinohrady
Žermanice – lom
Stopy doby ledové
Frýdecký les – bludné balvany
Frýdek-Místek – bludné balvany jako památníky
Hodoňovice – pískovna
Mokřad na Panských Nových Dvorech
Krajinou Palkovických hůrek
Sírkovica
Obora Hukvaldy
Kromě těchto lokalit existuje velké množství dalších drobných zajímavostí, například meandrujících potůčků, kvetoucích luk, lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, o kterých ví většinou jen osoby zasvěcené. Ale i běžného návštěvníka uchvátí některé zajímavé krajinné scenerie, zejména na Palkovických hůrkách nebo některá zákoutí okolo Ostravice a Morávky. Poznávání přírody Frýdku-Místku a jeho okolí rozhodně stojí za to.
Přírodní podmínky města Frýdku-Místku a jeho okolí
Původní, téměř zcela zalesněné území města, v okolí řek Ostravice a Morávky navíc různě intenzivně periodicky i epizodicky zaplavované, bylo člověkem zcela přeměněno. Rozvinulo se vyspělé zemědělství, nejvhodnější části byly zastavěny, krajinu protkly významné komunikace. Rozvinutý průmysl a těžba surovin přeměnily další rozsáhlé plochy. Ale i plochy zalesněné byly téměř beze zbytku změněny. To vše mělo vliv na charakter současných přírodních podmínek na území města a jeho okolí.
Geomorfologie
Většina území Frýdku-Místku náleží k provincii Západní Karpaty, soustavě Vnější Západní Karpaty, podsoustavě Západobeskydské podhůří, celku Podbeskydská pahorkatina a podcelkům Příborská pahorkatina (na západě) a Třinecká brázda (na východě). Na severu zasahuje do území celek Ostravská pánev, která náleží do soustavy Vněkarpatské sníženiny.
Podbeskydská pahorkatina se vyznačuje zvlněným reliéfem o průměrné nadmořské výšce okolo 350 m n. m. Svahy jsou většinou mírné inklinace s různou expozicí. Podél řek Ostravice, Morávka a zčásti i Olešná jsou vyvinuté rovinaté údolní nivy s průměrnou výškou okolo 300 m n. m.
Geologie
Celé území patří k flyšovému pásmu, které je charakteristické jednotvárným střídáním pískovců s vrstvami jílovitých břidlic a slínů, jež jsou zčásti nebo místy vápnité. Na západě (Palkovické hůrky a jejich širší okolí) se střídají pískovce, písčité vápence s rohovci, jílovce a vápnité jílovce případně slepence (geologická Slezská jednotka) a na zbytku území převažují jílovce a jíly, místy s lavicemi pískovce tzv. frýdecké vrstvy (geologická Podslezská jednotka). Pouze lokálně se vyskytují výlevná bazika a vápence. Významné a plošně rozsáhlé jsou fluviální (říční) sedimenty – štěrky podél toků Ostravice, Morávky a Olešné, na okraji jejich nivy a okolo menších toků pak písčité a písčitohlinité sedimenty. Časté jsou sprašové hlíny, kyselé svahoviny a nevápnité nivní uloženiny. Ojediněle se vyskytují také ledovcové uloženiny, glacifluviální písky a štěrkové morény.
Geologická stavba se odráží v tvorbě půd. Převládají však dva základní typy půdních stanovišť s velkým plošným rozsahem. V údolí řek Ostravice, Morávky a Olešné to jsou půdy štěrkovité až písčité s různým obsahem jílovitých částic (místně zvané „kamenec“). Mimo tato říční údolí jde pak o půdy hnědé, ilimerizované a pseudogleje s vysokým obsahem jílovitých částic (místně zvané „celina“). Podzemní voda leží zpravidla hluboko pod povrchem, s výjimkou aluviálních poloh a četných drobných pramenišť, a neuplatňuje se na půdotvorných procesech.
Klima
Většina území patří podle klimatické rajonizace do oblasti MT 10, malá část do oblasti MT 9. V území jsou výrazné inverzní polohy, zasahující široké pásy podél všech vodních toků a okolo přehradních nádrží. Vyznačují se zvýšenou vzdušnou vlhkostí a stabilní situací v ovzduší a jsou náchylné ke kumulaci polutantů. Základní charakteristiky klimatu jsou uvedeny v tabulce:
LÉTO
charakteristiky / okrsek MT 9 / okrsek MT 10
délka / dlouhé / dlouhé
počet letních dnů / 40 – 50 / 40 – 50
teplotní poměry / teplé / teplé
průměrná teplota v červenci / 17 – 18°C / 17 – 18°C
srážkové poměry / suché až mírně suché / mírně suché
úhrn srážek za vegetaci / 350 – 450 mm / 400 – 450 mm
PŘECHODNÉ OBDOBÍ
charakteristiky / okrsek MT 9 / okrsek MT 10
délka / krátké / krátké
počet mrazových dnů / 100 – 130 / 100 – 130
jaro / mírné až mírně teplé / mírně teplé
průměrná teplota v dubnu / 6 – 7°C / 7 – 8°C
podzim / mírně teplý / mírně teplý
průměrná teplota v říjnu / 4 – 6°C / 7 – 8°C
ZIMA
charakteristiky / okrsek MT 9 / okrsek MT 10
délka / krátká / krátká
počet ledových dnů / 30 – 40 / 30 – 40
teplotní poměry / mírná / mírně teplá
průměrná teplota v lednu / -3 až -4°C / -2 až -3°C
srážkové poměry / suchá / velmi suchá
úhrn srážek v zimním období / 250 – 300 / 200 – 250
sněhová pokrývka / krátká / krátká
počet dnů se sněhovou pokrývkou / 50 – 80 / 50 – 80
ROČNÍ CHARAKTERISTIKY
charakteristiky / okrsek MT 9 / okrsek MT 10
počet dnů s teplotou nad 10°C / 140 – 160 / 140 – 160
počet dnů se srážkami nad 1 mm / 100 – 120 / 100 – 120
počet zamračených dnů / 120 – 150 / 120 – 150
počet jasných dnů / 40 – 60 / 40 – 60
Hydrologie
Územím protékají dva hlavní toky, řeka Ostravice, protékající středem města od jihu k severu, a Morávka, která je pravostranným přítokem Ostravice. Z dalších toků je významná říčka Olešná s vybudovanou přehradní nádrží, vlévající se do Ostravice severně od města v Paskově. Významným tokem na východě je i řeka Lučina s přehradní nádrží Žermanice. Zcela na západě odvodňuje území říčka Ondřejnice.
Mezi další větší toky patří Ostravická Datyňka a Podšajarka na severu, Baštice a Bystrý potok na samém jihu a Košice na západě, která se vlévá do Ondřejnice. Významným tokem (umělým) je Hodoňovický náhon, který protéká celým Místkem od jihu k severu, kde se vlévá do Olešné. Umělým vodním dílem jsou také odlehčovací ramena – ve Frýdku na Nových Dvorech odvádí vody z povodí Černého potoka a Vlčoka do Morávky a v Místku z Hodoňovického náhonu a Olešné do Ostravice. Na území města a v jeho okolí je velké množství dalších drobných vodních toků, pravidelně po území rozmístěných. Hustota vodních toků v území je poměrně vysoká a pohybuje se od 1 do 1,8 km/1 km2.
Lesy
Větší lesní porosty se rozkládají především v okrajových částech města Frýdku-Místku (Frýdecký les, Místecký les, Rovňa), lesní komplexy se táhnou severně od města (od Lískovce a Řepišť přes Sedliště až k Václavovicím) a v pásu od Štandlu až po Paskov. Nejvíce lesů je však v oblasti Palkovických hůrek.
Podél řek Ostravice a Morávky pak protínají převážně lužní lesy různě širokým pásem území od jihu k severu. Menší lesní porosty jsou víceméně pravidelně rozmístěny po celém ostatním území. Věková i druhová skladba je v území značně rozmanitá, místy však převládají nevhodné smrkové porosty.
Na území města Frýdku-Místku je celková rozloha lesní půdy 1 182 ha a lesnatost území města je 23 %.