Ředitel městské knihovny se stal novým členem rady města

V závěru roku ještě není k dispozici statistika za rok 2020, ale i ona bude zřejmě velmi citelně poznamenaná koronavirem. Nebo se projeví to, že lidé měli mnohem méně jiných možností zábavy a měli na knihy více času?

„Statistika bude covidem ovlivněna úplně totálně, byli jsme několik měsíců zavřeni, před koncem roku znovu, i když se snažíme i v této nelehké situaci o bezkontaktní půjčování knih, abychom mohli nabídnout způsob, jak čtenáře od knih úplně neodstřihnout. Ne všechny knihovny v tom pátém stupni jely, my ano.“

Tak se musíme podívat do statistiky trochu zpátky…

„Ke konci roku 2019 jsme měli 6500 registrovaných čtenářů, což je sice mírný pokles, ale do knihovny přišlo okolo 200 tisíc návštěvníků, protože s měnící se funkcí knihovny je stále více těch, kteří navštíví a využijí služeb knihovny, aniž by byli registrovanými čtenáři. Využijí veřejný internet a s tím spojené služby, navštíví některou z přednášek, besed či vzdělávacích akcí.“

Pořád je ale knihovna hlavně o knihách. Kolik jich vůbec máme k dispozici?

„Se 165 000 knižních jednotek patříme mezi knihovny, které nemají obrovský knižní fond, ale jeho obrat je celkem vysoký, což znamená, že knihy se u nás půjčují. Prostřednictvím našeho katalogu si registrovaní čtenáři mohou půjčovat také e-knihy. Veřejné knihovny našeho typu nemají za úkol shromažďovat veškerý knižní fond, ale mají za úkol nabídnout to, čemu se říká zlatý fond české a světové literatury, a to, co je aktuální a požadují naši čtenáři. Počet výpůjček v roce 2019 po delší době mírně vzrostl, což nás těší. Půjčilo se 312 000 dokumentů, samozřejmě rok 2020 bude úplně jiný.“

Co se v knihovně za poslední roky změnilo?

„Obecně celosvětově se posunují knihovny k místům s komunitní funkcí, k místům setkávání. Není to tudíž jen půjčovna knih, i když je to naše hlavní činnost, ale lidé do knihoven přicházejí za množstvím dalších služeb. Chceme, aby občané mohli přijít do příjemných a pěkných prostor, kde se setkají se vstřícným a profesionálním personálem. Snažíme se udržovat budovy, například ve frýdecké knihovně došlo k výměně či obnově oken a dveří. Opětovně jsme otevřeli po požáru pobočku ve Skalici, která je vzhledem k rozsahu požáru vlastně úplně nová – vybavením i knižním fondem.“

Největšími změnami však v této chvíli prochází místecké prostory. Co vše by rekonstrukce měla přinést?

„Nové, větší, modernější, atraktivnější, bezbariérové, provozně přijatelnější prostory nejen pro čtenáře a další návštěvníky, ale také pro zpracování fondu, skladovací prostory a v neposlední řadě také zázemí pro poskytování tzv. regionálních funkcí okolním knihovnám zřizovaným obcemi. Také dojde k prodloužení výtahu k Modrému salonku knihovny, což jistě návštěvníci řady akcí ocení, stejně jako nově vybudovanou střešní terasu, kde budeme moci nabídnout kulturní obohacení a zároveň oddych a relax. Celkově se po všech stránkách zvedne komfort klientů i zaměstnanců knihovny. To nynější provizorium, ve kterém budeme zhruba ještě rok, za to určitě stojí.“

Zbývá lidem v dnešní době, když pomineme mnohá omezení, která snad již brzy skončí, vůbec čas na čtení?

„Kdo chce číst, ten si čas najde. Je pravda, že dnes existuje celá řada jiných nabídek k zábavě, a to i při současných zákazech všeho druhu, ale je to otázka preferencí. V každé době byli čtenáři i nečtenáři. Vše začíná v rodinách. Obvykle pokud čtou rodiče, čtou i jejich děti. Také si myslím, že v určitém životním období čteme méně a v určitém více. Pravdou je, že velkou skupinou našich čtenářů jsou lidé vyššího věku. Střední generace sahá v současné době častěji po knihách populárně naučných z oblasti psychologie nebo zdravého životního stylu, což odpovídá snaze řešit své životní situace.“

A co děti?

„U malých dětí platí, že si knihy vybírají očima. Čím pěknější a lépe ilustrovaná kniha, tím více se půjčuje. Větší děti dají na rady svých kamarádů. Obecně se ale snižuje schopnost dětí číst delší souvislý text. Ty jsou v dětských knihách podstatně jednodušší, než byly třeba texty Julese Verna nebo Arthura Ransomeho. S Harry Potterem přišla také vlna fantasy literatury, která oslovuje teenagery a určitě čtenářství nepochybně pomohla.“

Co se dnes tedy čte? (dospělí – děti)

„Ze statistik knihovny, která koresponduje i s celorepublikovým průzkumem, vše od Aleny Mornštajnové, ale nejvíce její Hana, z dalších autorů Radka Třeštíková, Patrik Hartl. Z detektivek Robert Bryndza a Jo Nesbo. Z naučné literatury je u nás v knihovně nejpůjčovanější Labyrint pohybu od Pavla Koláře. Vysoko se drží i kniha Postel, hospoda, kostel duchovního Zbigniewa Czendlika a Markéty Zahradníkové. Často půjčované jsou knihy cestovatele Ladislava Zibury nebo psychiatra Radkina Honzáka. U dětí vedou všechny díly Deníku malého poseroutky a stále se čte Harry Potter.“

Jak se osvědčily biblioboxy?

„Biblioboxy jsou využívány na sto procent. Lidé si na ně zvykli. Nejvíce na nich oceňují možnost vracet dokumenty mimo provozní dobu knihovny a také možnost vrátit knihy z jakékoli pobočky naší knihovny bez ohledu na to, kde si je půjčili.“

Kam se knihovnictví obecně dnes ubírá?

„V současné době je již schválena nová koncepce rozvoje knihoven do roku 2027. Hovoří se v ní o tom, že knihovny by měly být pilíři občanské společnosti, vzdělanosti a kultury. Měly by být přirozenými centry pro aktivity komunit, kdy se občané podílejí na činnosti, klíčovými místy pro vzdělání a vstupní branou do světa kultury. Jejich tradičním posláním je zajistit uchování a zpřístupnění knihovních fondů. Svými aktivitami by měly podněcovat a rozvíjet čtenářskou gramotnost a rozvíjet regionální identitu.“

Jak si stojí knihy v konkurenci jiných zdrojů informací a zábavy?

„Díky Zákonu o veřejných knihovnách obecních z roku 1919 má ČR snad nejhustější síť knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby (více než 6000 včetně poboček). Knihovny ale nikdy neměly takovou konkurenci, jako je tomu dnes. Na internetu najdete dnes jakoukoliv informaci. Knihu, audioknihu, film či hudbu je možné získat také prostřednictvím internetu. Někdy ale není snadné se v množství informací zorientovat, vyhledat tu pravou, ale také pravdivou. Otázku autorských práv dnes mnoho lidí také neřeší. Navíc je stále nemálo lidí, kterým knihovna poskytuje jediný přístup k veřejnému internetu. A knihovny mají výhodu v tom, že existují, jsou zavedené, mají kvalifikovaný, vzdělaný personál, jsou místem, které slouží skutečně všem, bez rozdílu, dokáží spolupracovat, podporují celoživotní vzdělávaní, kulturu a umění. Dnes už neslouží jen k půjčování dokumentů, ale stále více se stávají místy setkávání. Nabízí otevřený a bezpečný prostor pro sdílení zájmů občanů. V neposlední řadě pomáhají stírat odlišnou úroveň digitální gramotnosti.“

Jaké projekty v knihovně zaujaly?

„V době vzniku městské knihovny v roce 1993 vznikla také literární soutěž pro mládež a dospělé Můj svět. Těší nás, že soutěž má i po tolika letech stále vzrůstající tendenci. Příspěvky do ní přicházejí z různých koutů republiky. Jsme rádi, že tvůrci nepíší jen do šuplíku, ale mohou svou tvorbu prostřednictvím této soutěže prezentovat.

V době oslav 750 let F-M vznikl také nápad na Festival čtení, jenž je výzvou pro nás, ale také pro nejrůznější organizace ve městě, které se připojují prostřednictvím čtenářských aktivit. V roce 2019 se připojila řada škol. Děti si četly na nejrůznějších místech, hrály si s písmenky, předčítaly mladším spolužákům. Četlo se v domovech pro seniory. Někteří si mohli v knihovně vyzkoušet historický knihtisk nebo si povídat s autory dětských knih. Festival má svou webovou prezentaci, máme přání jej ještě více rozšiřovat.

Projekty nám přinesly mimo jiné i ocenění Moravskoslezského kraje v rámci ceny Knihovnická K2 – čestný diplom za projekty celoměstského významu – Můj svět, Festival čtení, Ulice známých osobností.“

Které doprovodné akce nejvíce táhnou?

„Naše knihovna se například připojila k mezinárodnímu projektu Bookstart (v českém prostředí S knížkou do života). Kromě materiálů, které knihovna dává rodičům narozených dětí a které pomáhají rozvíjet jejich čtenářskou pregramotnost, pořádají dětská oddělení ve Frýdku i Místku Klub pro rodiče s malými dětmi. Tento klub mohou navštěvovat maminky a tatínkové s dětmi do 6 let a je o něj velký zájem. Kolegyně knihovnice připravují krátké aktivity, ukazují knihy, se kterými mohou rodiče pracovat, a smyslem je také setkávání rodičů a dětí v podnětném prostředí knihovny. Mezi velmi oblíbené patří také cestovatelské přednášky s promítáním fotografií. Zveme k nám cestovatele z našeho regionu, například Ivo Petra či Michala Štěpánka, ale také u nás besedovali třeba manželé Špillarovi z Liberce. Úspěšný byl Den s knihovnou ve Faunaparku.“

Která z přednášek v poslední době se setkala s největším úspěchem?

„V současné době v knihovně pořádáme tři cykly přednášek. Cestovatelské, o umění a cyklus Křídla – večery nejen o knihách. Všechny si našly své příznivce a jsou oblíbené. Některé pořádáme ve spolupráci s dalšími spolky ve městě (PSPVU nebo Aktivní senioři F-M) a myslím si, že je to správně. Podle mého názoru by organizace ve městě měly komunitně spolupracovat, nikoli si konkurovat, a zde se tak děje. Asi nejvíce se líbila cestovatelská přednáška Tomáše Vejmoly – Tomík na cestách aneb tuktukem z Bangkoku až domů. Vtipné vyprávění mladého cestovatele z Valašského Meziříčí, který se vydal do Bangkoku, aby si tam koupil tuktuk a vydal se s ním zpět do České republiky.“

Knihovnu vedete už od roku 2009, co se od té doby nejvíce změnilo?

„Centrální nákup knižního fondu, který přinesl značnou úsporu financí, instalace dvou biblioboxů, prezentace knihovny na webu i sociálních sítích, zapojení se do vizuálu města, nový automatizovaný knihovnický systém Tritius, nové projekty na podporu čtení a čtenářství. Dále spolupráce nejen se školami všech typů, ale i dalšími organizacemi ve městě. Ale především posun ke knihovně komunitního typu, k organizaci, jejímž cílem je podpora demokracie, vzdělanosti a kultury.“

A jaká je oblíbená kniha, autor či žánr ředitele knihovny?

„I po letech zůstávám věrný převážně odborné historické literatuře. Zajímají mě především dějiny 19. a 20. století, ale čas od času si přečtu i něco z oblasti středověké historie. Pokud jde o konkrétní titul, vracím se mimo jiné ke knize britského historika Normana Daviese Evropa. Dějiny jednoho kontinentu. Rád také čtu rozhovory se zajímavými osobnostmi.“    

Bylo tomu tak vždy nebo měl výběr knih nějaký vývoj?

„Ke knihám jsem měl blízko už od dětství. Jako student jsem četl hodně a rád, v průběhu studia historie jsem přečetl řadu tlustých monografií. Měl jsem je mnohem raději než skripta. Ale sáhl jsem i po beletrii.“

Co filmy dle knižní předlohy? Nějaký příklad povedeného filmu, nebo naopak kdy film za knihou hodně zaostal?

„Obvykle mám raději knihy, ale skvělého filmového zpracování se dočkaly Vzpomínky na Afriku, Přelet nad kukaččím hnízdem, Vyhoďme ho z kola ven, také Tolkienův Pán prstenů i Hobit a Rowlingové Harry Potter.“