UCTILI PAMÁTKU PĚTI POPRAVENÝCH VLASTENCŮ

Od popravy pěti českých vlastenců uplynulo 3. září 80 let. Jejich památku uctili u památníku v Lískovci primátor Petr Korč, náměstci Miroslav Bártek (oba Naše Město F-M) a Jakub Míček (ANO 2011), rodinní příslušníci, členové organizací a veřejnosti.  Členové vedení města položili ke kameni s datem smutné události věnec a poté položili kytičku k monumentům se jmény popravených vlastenců. Kytičky k pomníku kladli také rodinní příslušníci, mezi nim sestra a bratr popravených.

„Je dobře, že se na tuto událost nezapomíná. Všichni, kteří uchovávají vzpomínku, si zaslouží poděkování,“ řekl Ladislav Janáček, bratr popraveného Bohumíra Janáčka. Vyprávěl, jak Němci pozatýkali celou jeho rodinu a v domě nechali jen malé děti. Podobnou vzpomínku má i sestra Josefa Lichnovského. Němci zatkli a odvedli všechny dospělé a v domácnosti nechali jen dvě nezletilé dívky. Jenda měla osm let, druhá byla jen o něco málo starší.

Primátor Petr Korč v krátkém proslovu popsal, jak odbojáři spáchali útok na projíždějící německý vlak s municí. Protože Němci nenašli skutečné pachatele, popravili pro výstrahu pět vlastenců, kteří byli v té době ve vězení za jinou odbojovou činnost. Popravení muži byli na šibenici ponecháni několik dnů a projíždějící vlaky musely kolem místa jezdit krokem a cestující byli tak nuceni dívat se na oběšené muže.

„Na každém z pěti pomníků je deska se jménem a datem narození mladíků potrestaných za skutek, který nikdy nespáchali. Byli to Zdeněk Žáček, Bohumír Janáček, Josef Drozd, Josef Lichnovský a Jan Ermis,“ řekl primátor Petr Korč. Zmínil, že to byl jeden z nespočtu hrůzných činů 2. světové války, v níž zahynulo přes 62 milionů lidí, avšak ani takový počet obětí nedokázal zabránit vzniku nových konfliktů. „Boje v Evropě navíc ukazují, že v současné době už neexistuje lokální konflikt. Ekonomicky propojený svět je vždy zasažen celý,“ dodal primátor.

Jaromír Polášek z Muzea Beskyd poté popsal okolnosti útoku na vlak i následné zuřivé chování představitelů SS a gestapa. Zmínil také, kolik pracovníků tehdejší Karlovy Huti přišlo v době okupace o život.