V domově pro seniory jsou všichni zdrávi, ale trpí psychicky

Báli se senioři nákazy hodně, mají obavy stále?

„Jejich obava zprvu nebyla tak veliká, začali jsme s opatřeními dříve, než jsme museli, v několika vlnách už na začátku března, a oni tak nějak necítili tu obavu ve vzduchu. My jsme mimo jiné například už 13. března zavedli i dost omezující zákaz opouštění jednotlivých pater z domova a až 16. března přišlo nařízení vlády zavést zákaz vycházení pro sociální zařízení. Pak už to na ně doléhalo každý den, sledovali média a každý týden navíc znamená pro ně velký nápor na psychiku, protože jsou odříznuti od rodiny, od kontaktů zvenčí. Toto bylo něco, co jim nepřidávalo a aktuální situace je taková, že nejhorší pro ně není obava z koronaviru, ale spíše psychická zátěž z izolace, z uzavření v budově i na patrech.“

Přesto se to klientům snažíte ulehčit, jak jen to jde, například jste zavedli videohovory…

„Vyčlenili jsme na to jeden nevyužitý tablet a zprvu sociální pracovnice aktivně obešly klienty a nabídly kontakt přes videotelefon. Přes rodinné příslušníky se to pak rozjelo. Tam, kde je zdravý vztah, tak si pravidelně volají, docela se to chytlo a nyní zajišťujeme tři až pět videotelefonů denně.“

Jak se s takovou novinkou senioři vůbec sžili?

„Samozřejmě jim po technické stránce musíme pomáhat a pro některé je to i tak skoro nepochopitelná věc, takže pak vznikají úsměvné situace, jako když rodina neměla v domácím prostředí roušku a klient s nimi nechtěl mluvit, dokud si je nenasadí, ale celkově prostě super. Jsem za tu aktivitu strašně rád, protože bylo vidět, že jim to zvedlo náladu. Stále si třeba co dva dny volají, deset minut až půlhodinu, pokud si nevolají až tak často. Jinak je to takové, ahoj, jak se máš, co je nového, nedívej se na zprávy…“

Úlevu jim určitě přinesly i výsledky testování…

„Máme je už za sebou, zaměstnanci i klienti. Na velikonoční neděli jsme si vyzvedli na kraji rychlotesty určené nejen pro pracovníky, ale i pro uživatele, a hned v pondělí jsme vlastními silami naším zdravotnickým personálem zvládli všechny otestovat. Byla to obrovská úleva, když všechny testy vyšly negativně.“

A kdyby tomu tak nebylo?

„Kdyby se koronavirus u někoho objevil, tak jsme na to připraveni. Máme vyčleněny karanténní pokoje, v této chvíli jich je sedm plus dalších devět lůžek ve fyzioterapii, která teď nemůže probíhat. Podobně je vše zajištěno i na budově na Školské ulici a jsme domluveni i s nemocnicí, že nám pomůže, kdyby nebylo dostatek kapacit. Vyčleněné pokoje jsme už využili, když jsme chtěli mít jistotu u případů, kdy se objevily u některých klientů teploty, podobně preventivně posloužily i u těch, co se vraceli z nemocnice. Snažíme se nic nepodcenit.“

Co bylo nejtěžší změnit?

„Popasovat se se vším provozně. Jsme si vědomi, že největším rizikem nákazy jsou zaměstnanci, a tak jsme museli uzpůsobit směny lidí, aby se vzájemně nepotkávali, samozřejmě odstřihnout kuchyň a prádelnu, technické provozy, včetně údržby, aby všichni chodili jiným vchodem a minimalizovali jsme tak přenos zvenčí.“

Personální problém, třeba kvůli ošetřovnému, jste neměli?

„Máme 123 zaměstnanců celkem, v přímé péči 85, jen dvě osoby na ošetřovném a jedna osoba byla v karanténě kvůli cestě do zahraničí. Jsme i připraveni na stav, že v případě potřeby se zavře celý domov a personál bude sloužit 24 hodin denně, sedm dní v týdnu po dobu karanténních 14 dní. V nějakém nouzovém režimu, kdy jsou zajištěny základní činnosti, strava, polohování, hygiena, se to dá zvládnout zhruba ve třiceti lidech.“

Určitě ale naopak doufáte v lepší scénáře dalšího vývoje…

„Doufáme, že se vše co nejdříve začne rozvolňovat, už po skupinkách pěti lidí najíždíme na volnočasové aktivity, například keramické dílny, to klientům strašně chybělo. Využíváme pěkné počasí, dali jsme více laviček na terasy, samozřejmě se zajištěnými odstupy, aby mohli na sluníčko, pomalu se snad budeme vracet do normálu. Na květen máme dokonce připraven koncert pro balkony, to je taky taková předzvěst lepších zítřků.“

Už to skoro svádí bilancovat, že?

„Tak samozřejmě nic nelze předvídat, může to nabrat jakýkoliv vývoj, ale na časy, kdy budou u nás moci být obnoveny návštěvy, bohoslužby, docházka stážistů, dobrovolníků a praktikantů nebo veškeré kulturní a společenské akce uživatelů, se moc těšíme. V této chvíli ale chci určitě poděkovat radnici s krizovým štábem a všem organizacím, spoustě firem i soukromých osob za ochranné prostředky, dezinfekce, jednorázové ústenky, roušky, ovoce, sirupy a tak dále. Jsem rád, že se nám podařilo ve spolupráci s městem zajistit dostatek ochranných prostředků, že jsme nepocítili jejich nedostatek. Vykoupili jsme obchod se svařovací technikou, měli jsme tak nakoupeny respirátory FFP3, štíty, brýle, spolupracujeme s jednou chráněnou šicí dílnou, která nám dodává certifikované třívrstvé roušky z látek vhodných i na chirurgické sály, hodně nám pomohly i nanoroušky od města. Ale už se těšíme, až nic z toho nebudeme potřebovat.“